23. – 25. dubna 2025 se na Srní setkávali příznivci šumavského spisovatele Karla Klostermanna.
V šumavské obci Srní se v současné době buduje v krásně zrekonstruované staré faře Dům Karla Klostermanna. Plánují se zde expozice, které zprostředkují svět zaniklé Šumavy a již nyní je Dům Karla Klostermanna také místem setkávání lidí z obou stran hranice.
První společná česko-německá akce se uskutečnila již krátce před Vánocemi 2024. Na Srní se sešlo mnoho českých a bavorských milovníků Šumavy, aby si společně užili vánoční čas, zazpívali německé a české vánoční koledy a poslechli si vánoční příběhy šumavského spisovatele.
V dubnu 2025, týden po Velikonocích, proběhlo druhé, tentokrát třídenní setkání. Dvanáct zvídavých bavorských a 12 českých příznivců Karla Klostermanna přijelo na tři dny do Srní, aby se vydali po stopách autora v jeho vlasti.
První večer v Domě Karla Klostermanna přednášel Fritz Pfaffl ze Zwieselu, vydavatel dějin sklářské rodiny Abele, o Klostermannově rodině na německé i rakouské straně. České hosty zaujalo především vyprávění Fritze Pfaffla o setkání s Annou Jelínkovou, neteří a překladatelkou mnoha Klostermannových románů.
Druhý den se smíšená německo-česká skupina vydala pěšky spolu s odborným průvodcem Jiřím Kecem na Hrádky po stopách Klostermannovy rodiny. Jedním z cílů asi 8 kilometrové vycházky byla zastávka u Kamenného domu, kde Karel Klostermann jako malý chlapec často naslouchal své tetě Theresii Schulhauserové. Její vyprávění mu později poskytlo látku k mnoha jeho románům.
Večer v Domě Karla Klostermanna pak patřil křestu nové knihy Farář lesů. Autoři Tereza Krejčí, kurátorka Domu Karla Klostermanna, a ředitel národního parku Pavel Hubený představili knihu Farář lesů, kterou letos napsali společně s Františkem Krejčím. Kniha Farář lesů je velmi aktuální a popisuje z pohledu lesních odborníků Františka Krejčího a Pavla Hubeného a znalkyně Klostermannova díla Terezy Krejčí vytoužený a zčásti již viditelný návrat Šumavy k panenské krajině, jak ji ve svých románech a povídkách popsal Karel Klostermann. Podle autorů se bohužel naplnilo to, čeho se básník před 130 lety obával a co kritizoval, a jeho popisy původních poměrů podávají překvapivě přesný obraz toho, co si národní park vytkl za cíl.
Nad historií šumavských lesů se následně živě diskutovalo. Všichni se shodli, že Klostermann je spisovatel evropského formátu, že jeho odkaz by měl být předán dalším generacím a zařízení, jako je Dům Karla Klostermanna, v tom může sehrát důležitou roli.
Všichni se shodli na tom, že Klostermann je spisovatel evropského formátu, že jeho odkaz musí být předán dalším generacím a že instituce, jako je Dům Karla Klostermanna, v tom může sehrát důležitou roli.
Na třetí den byla naplánována vycházka kolem Sedelského kopce. Bohužel kvůli vytrvalému dešti nebyl výšlap zvládnutelný a jako náhradní program organizátoři zvolili návštěvu Muzea Šumavy Kašperské Hory. Bývalý ředitel muzea pan Dr. Horpeniak svou prohlídku muzea pojal velmi zajímavě a napínavě a poskytl účastníkům mnoho nových dojmů.
Autor: Ossi Heindl, Karl-Klostermann-Verein
